Perleť

Ochránkyně vnitřního prostoru

Tak trochu je pořád živá, což je pro nositelku výhoda a souběžně i starost. Perleť od nás nejen odpovědnost žádá, ale také nám ji předává zpět. Stává se součástí našeho fyzického těla a to také chrání.

A nejen tělo fyzické.

První, co takový měkkýš udělá, když se k němu do bytečku dostane zvenčí nějaký cizí předmět, je, že se ho snaží učinit neškodným.

Způsob má vskutku důmyslný.

První vyprodukuje conchiolin (konchyolin), což je takové přírodní lepidlo nebo pojivo na úrovni bílkoviny, a pak pokračuje v produkci uhličitanu vápenatého a dalších organických sloučenin a polymerů.

Výsledkem je perletí obalená a co do nebezpečnosti eliminovaná a zcela pro měkkýše neškodná věc.

Nám se výsledek jeho vlastní ochrany velice líbí už doby bronzové, ale patrně tomu tak bylo mnohem dříve.

Perleť milovali a božskou i léčivou moc jí připisovali ve starém Egyptě, vážila si jí mayská kultura a mnoho afrických národů… prostě máme jí rádi, protože je krásná.

Ale není jen krásná.

Je vlastně jedinečná pro své zajímavé vlastnosti a působení na tělo.

Velice draze se prodává conchiolin jako součást stravy, nebo kosmetických přípravků. Zvláště v Číně.

Jde o způsob jak regenerovat buňky, omladit, dodat tělu zdravou bílkovinu a podobně.

Ve středověku se perly, pily rozpuštěné ve víně, jako elixír, což ovšem bylo privilegium šlechty, neb perly jsou drahé a vzácné odjakživa.

Teprve kolem 17. století, jsme tak nějak začali uvažovat nad tím, že perleť nemá božský původ.

Za dar bohů, konkrétně Afrodíty a jejích v jiných kulturách souvztažných bohyň, je ale perleť pokládána mytologicky nadále.

Zůstává živá.

Perleť totiž potřebuje živý organizmus k tomu, aby byla krásná. Když leží někde v bedýnce, tak jí vlastně moc dobře není.

Nesnáší sucho.

Je mnohem raději v kontaktu s tělem. Pak se mnohem víc leskne a září.

Všimnete si toho jistě sami.

Duchovně je perleť předně ochránkyní vnitřního prostoru, duchovní podstaty, léčí psychická zranění a staré rány.

Působí něžně, ale umí být nekompromisní, když je nám ubližováno. Vlastně se k nám zlo snaží nepustit, a když, tak nám pomáhá ho přetavit na dobro, nebo učinit neškodným.

Perleť je sobecká.

Chce mít člověka jen pro sebe. Souzní s ním, je jeho ochranou a dělá ho krásným, protože je to její práce.

Odpradávna se ví, že perleť by neměly nosit svobodné ženy, pokud svobodné nechtějí zůstat.

Naopak již existující vztah perleť upevňuje…má tendenci zachovávat status quo tam, kde je jí dobře.

Učí nás odpovědnosti za sebe a učí nás vážit si skutečných hodnot všeobecně. Pomůže nám je i najít jak v sobě, tak i v druhých a kolem sebe.

Jako lékař je perleť pomocníkem pro navození psychické rovnováhy. 

Pomáhá při látkové výměně, omlazuje, lehce snižuje krevní tlak, upravuje zažívání, zlepšuje kvalitu pleti a vlasů a odvádí z těla soli a škodliviny.

Perleť je velice choulostivá na všechny toxické látky zvenčí.

Je to klasická měsíční dáma a sluníčko jí vadí.

Nabíjejte ji ve vaječné skořápce a v noci.

Pokud budete pracovat s chemikáliemi, nebo se koupat v bazénech, raději sundejte ozdoby s perletí a při lakování vlasů se vyhněte perleťovým přívěskům.

Při nemoci vám perleť na těle vybledne.

Není třeba ji sundávat, podílí se na léčení, ale zaleskne se zase, až se uzdravíte.